Házení hrachu na zeď

Kolik oteplení se tím zabrání a za jakou cenu

Dánský statistik Bjorn Lomborg spočítal, že i kdyby se každá průmyslová země včetně USA zapojila do Kjótského protokolu a plnily se závazky celé  století, nemělo by to ani za sto let prakticky žádný vliv. Globální oteplování by se tím do roku 2100 snížilo jen o 0,15°C. Přitom náklady by světově činily téměř 180 miliard ročně. Tato politika tedy nemá žádný vliv na odvrácení oteplení o cca 3°C, které očekává klimatický panel OSN. [10]

Německo zaplatí 150 miliard dolarů, aby oddálilo globální oteplování o jednu hodinu za sto let. [11]

O plánech EU snížit do roku 2020 své emise o 20% vůči hladinám z roku 1990 Lomborg říká: To by stálo asi 250 miliard USD ročně. Kdyby takto investovali celých 80 let až do roku 2100, mohli by tak snížit oteplení o dvacetinu stupně Celsia, tj. 0,05°C. Podle toho zaplatíme jeden dolar, abychom odvrátili ekologické škody za 2 centy. [12, 13]

Pro srovnání, jak velké to jsou sumy, uvádím, že v roce 2008 světová rozvojová pomoc chudým zemím (ODA, official development assistance) od členů OECD činila 119,8 miliard. Z toho USA daly 26 miliard. [14]

Co se dosáhlo v energetice za půl století

GRAF 1: Zatímco v roce 1973 jádro a fosilní paliva zajišťovaly 87,6% celkové světové spotřeby energií, v roce 2015 to bylo 86,3%. Solární a větrná energie je stále zanedbatelná (1,5%). Největší pokrok ve snižování emisí přineslo jádro, jehož rozvoj ale zelení aktivisté zablokovali. (Key World Energy Statistics, International Energy Agency 2017). [15]

Koncentrace CO2 v atmosféře

¨

GRAF 2: Rychlost meziročního přírůstku CO2 v atmosféře se ani po 30 letech konferencí nesnížila. Spíše naopak. [16] Nejvyšší je v teplých letech, kdy oceán uhlík spíše uvolňuje než pohlcuje (bez ohledu na průmyslové emise v daném roce).

Omezování emisí v Německu

GRAF 3:  V Německu emise CO2 nejvíce klesly v 90. letech díky ekonomickému propadu souvisejícímu se sjednocením a se zaostalou ekonomikou NDR. Snižování emisí se ale doslova zastavilo na místě v okamžiku, kdy se Německo pustilo do masivní výstavby solární a větrné energetiky.. [17]

GRAF 4: Evropa ani USA dávno nejsou tahounem světové ekonomiky jako před sto lety. Dnes v EU vzniká jen asi 9 procent světových emisí CO2. Pokud se ke snižování nepřipojí celý svět, pak evropská klimatická opatření budou mít "vliv" jako plivnutí do moře.[18]

GRAF 5: Evropské emise se už od 70. let nijak zvlášt nevyvíjejí. Na čem záleží mnohem více jsou rostoucí ekonomiky jako Indie a Čína. Ve Spojených státech se daří emise snižovat díky boomu těžby zemního plynu, který má méně uhlíku než uhlí. [19]

Úniky uhlíku z EU do rozvojových zemí

Británie se svého času chlubila, že své emise snížila o 18% vůči úrovni z roku 1990. Když si ale britské ministerstvo životního prostředí (Defra) objednalo analýzu u Stockholm Environment Institute (SEI), ukázalo se, že je to jen statistická iluze. [20] Británie zdánlivě snížila své emise tím, že výrobu přesunula do rozvojových zemí. Ve skutečnosti emise britských firem stouply o 20%. Mimo jiné i díky tomu v rozvojových zemích jako je Čína či Indie průmyslová výroba roste. S tím rostou i globální emise skleníkových plynů.

Fiktivní klimatické úspěchy ČR

Když ČR podepsala Kjótský protokol (1997), zavázali jsme se, že budeme emise mít o 8% nižší než v roce 1990. Jenže to jsme v té době už dávno měli splněno! Že Česká republika od roku 1989 snížila své emise skleníkových plynů, na tom environmentalisté nemají žádnou zásluhu. Příčinou totiž byl propad výroby způsobený rozpadem RVHP. V roce 1985 ČR měla roční emise 168 milionů tun CO2. V roce 1990 to bylo 155 milionů tun CO2. A v roce 1995 jen 123 milionů tun CO2. To jsou údaje Mezinárodní agentury pro energii (IEA) ve zprávě „CO2 Emission From Fuel Combustion“ (2009). [21] Pozor, v novějších vydáních se uvádí jen údaje za rok 1990 a současnost (třeba 2013), takže vzniká iluze, že za snížení emisí má zásluhu i Kjóto. Paradoxně nejvíce se tohoto proti skleníkovým plynům udělalo za vlád Václava Klause.

GRAF: Lidská snaha o poroučení větru dešti je marná, dokud věříme, že uhlík je nějaký termostat, kterým vše můžeme regulovat. CO2 tvoří jen 0,04% atmosféry. A navíc lidé zodpovídají jen za 5% ročních emisí CO2, zbytek se uvolňuje z oceánů a z biosféry. I když těžba fosilních paliv vrací do koloběhu cosi, co bylo v podzemí, přesto platí, že kdyby letos lidské emise zcela ustaly, atmosféra by to nepoznala. [22]

Reference:

[10] Gen Epstein. Global warming is manageable – if we are smart. Barrons.com  18.května 2009.

[11] Thomas Fuller. Bjorn Lomborg and Global Warming. Examiner 6 May 2009

[12] Kenny MacIver. We need to ignite an energy tech revolution,” says controversial environmentalist Bjørn Lomborg.  I-cio.com 24.ledna 2011

[13] Richard S. J. Toll. An Analysis of Mitigation as a Response to Climate Change. Copenhagen Consensus Center.

[14] Development aid at its highest level ever in 2008. OECD.org 30.3.2009

[15] Key World Energy Statistics, International Energy Agency 2017, strana 6.