Úvodní stránka > Zelený úděl > Energetická chudoba

Energetická chudoba

Příspěvek na obnovitelné zdroje:

Celkem bylo v České republice na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce roku 2017 vyplaceno téměř 300 miliard korun.[21] To znamená, že každá domácnost zaplatila klimatické lobby výpalné 70 tisíc kč.

Ze státního rozpočtu, tedy z daní občanů, stát vyplácí tzv. příspěvek na obnovitelné zdroje. Například v roce 2011 se takto promrhalo 32 miliard Kč. V roce 2012 dokonce 38 miliard. Většina z těchto peněz jde solárním elektrárnám, proto se „fotovoltaika“ stala v anketě Lidových novin slovem roku 2010. Těchto cca 32 miliard bylo zodpovědných za celou třetinu státního schodku, který na rok 2012 činil asi 105 miliard korun. [3]

Energetický regulační úřad posléze rozhodl, že od roku 2014 už další podporu pro OZE dávat nebude. Škoda už je ale napáchána. „Jen letos stojí podpora obnovitelných zdrojů přes 38 miliard korun, což hradí spotřebitelé prostřednictvím plateb za elektřinu… Při zastavení podpory v roce 2014 budou podle ERÚ náklady na obnovitelné zdroje v letech 2005 až 2034 činit 874,3 miliardy korun.“ [4]

To znamená zdvojnásobení státního dluhu, který kolem roku 2008 činil asi jeden bilion Kč. Během roku 2008 dluh vzrostl o více než 107 miliard na 999,5 miliardy korun[5]

Biopaliva

Biopaliva, která měla nahradit fosilní paliva, vytlačila z polí produkci potravin a způsobila tak hlad v rozvojových zemích. V letech 2005-2008 ceny potravin stouply o 83%. Pro chudé vrstvy, které za jídlo utratí 50-80% svých příjmů, šlo o katastrofu. Asi 100 milionů lidí kvůli tomu upadlo do chudoby. [8]

Kromě toho bohatí plantážníci kácejí pralesy a likvidují celé vesnice domorodců, aby získali půdu na lukrativní pěstování dotovaných biopaliv. Miliony chudých lidí jsou tak vyháněny, jejich vesnice vypáleny či srovnány se zemí. Podle Fóra OSN pro domorodé obyvatelstvo (United Nations Forum on Indigenous Issues) hrozí až 60 milionům lidí, že budou vyhnáni z domova, aby udělali místo expanzi biopaliv [9]

Sternova zpráva

Názor, že boj proti klimatu je levný a že se vyplatí, pochází ze Sternovy zprávy (Stern Review). Tu v roce 2006 zpracoval Nicholas Stern pro britskou vládu a poté se za ni postavil i klimatický panel OSN. Sternovy výpočty však mají jednu početní chybu. Mají nulovou diskontní míru, tj. předpokládají, že hodnota peněz se v čase nemění. Je to asi jako domnívat se, že nové auto má stejnou cenu jako ojeté auto z bazaru. Sternovu zprávu kritizoval William Nordhaus, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. [15] Ve skutečnosti se vyplatí s investicí spíše počkat. Díky hospodářskému růstu budou lidé za 50 let bohatější a co by pro nás bylo drahé, to bude pro ně levné.

Uhlíková burza - prodej odpustků

Na trhu se obchoduje s klimatickými odpustky (offsety). Na tomto trhu se točí velké peníze. V roce 2018 šlo o 144 miliard Euro. [22] Jde o vysokou částku. Pro srovnání, pomoc bohatých zemí OECD pro rozvojové státy v roce 2013 činila 134,8 miliard dolarů. [23]

Má jít údajně o způsob, jak motivovat firmy k snižování emisí, aby se splnily závazky z Kjótského protokolu a dalších mezinárodních úmluv. U kolébky Kjotského protokolu stál Ken Lay (poradce presidenta Clintona), šéf Enronu - později odsouzený za účetní podvody. Americká obdoba Viktora Koženého. [16]

Zajímavé je též, kdo stojí za Americkou uhlíkovou burzou (CCX - Chicago Climate Exhange), která obchoduje s odpustky (pokuty za emise skleníkových plynů). Mezi předními akcionáři najdeme firmu Al Gora. Jako jeden z ředitelů v burze sedí Maurice Strong, zakladatel ekologického programu OSN (UNEP), který předsedal Summitu Země 1992 v Riu. V radě poradců burzy sedí Pachauri, šéf klimatického panelu OSN. A mezi zakladatele burzy patří pozdější president Obama. [17]

Ceny energií v EU rostou rychleji než příjmy

Ve Francii mezi lety 2008 a 2020 stoupl medián příjmů domácnosti jen o 19%, ale ceny elektřiny stouply o 61%. Ve Velké Británii se elektřina zdražila o 51%, ale příjmy vzrostly jen o 14%. Ve Španělsku medián příjmů stoupl jen o 8%, ale ceny elektřiny vzrostly o 68%. Píší autoři knihy "Energy Poverty in European Households: An Advance Lesson for Canadians." Podle nich hlavní příčinou tohoto vývoje jsou takzvané obnovitelné zdroje. [24]

Protesty proti energetické chudobě

V roce 2013 vypukly v Bulharsku nepokoje kvůli zdražování energií. Média vinila energetické firmy jako ČEZ, ale cenu ve skutečnosti diktoval stát. Tím, že nařídil dotovat drahé "obnovitelné" zdroje.

V roce 2018 Francií otřásla vlna nepokojů, kdy řidiči (tzv. žluté vesty) protestovali proti zdražování pohonných hmot. Příčinou byla klimatická daň, která ceny energií zdvihla. Hnutí pak přerostlo v širší sociální požadavky.

V prosinci 2019 v Chile vypukly rozsáhlé protesty proti zelené energii. Napočátku stálo zdražení jízdného v metru, protože metro přešlo na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Kvůli nepokojům byla zrušena mezinárodní klimatická konference COP25 v Chile a přesunula se urychleně do Madridu.

Reference:

[1] Povolenky budou zdarma, lidé zaplatí více na dani. LN 21.září 2011;

[2] EKONOM: Uhlí bude o polovinu dražší kvůli nové dani z dílny ministra Kalouska. HN 1.2.2012

[3] Kvůli zelené energii zaplatíme navíc čtyři miliardy. Lidové noviny 9. září 2011;

Vláda schválila rozpočet, čtyři miliardy přihodila VV na dopravu. Novinky.cz 21.září 2011

[4] ERU zastaví podporu nových obnovitelných zdrojů od roku 2014 (Finanční Noviny 25.dubna 2012)

[5] Státní dluh byl vloni téměř bilion koru (LN 9.1.2009)

[6] Higher airline prices loom under EU emissions scheme. Independent 27.září 2011

[7] Č. Klos. Prohučí miliady za emisní povolenky kmínem? Českápozice 8. září 2011

[8] Biofuel Support Policies: An Economic Assessment. OECD, July 2008.

[9] Another Inconvenient Truth. Oxfam 2008

Honduras: Válka proti oteplování si vyžádala další lidské životy; Krvavé uhlíkové odpustky z Ugandy