Argumentace autoritou
Skutečná věda stojí na kritickém samostatném myšlení, které si všímá argumentů a důkazů, nikoli víry či počtu hlasů.
Bohužel i od některých vědců dnes slýcháme výzvy, abychom nepřemýšleli sami za sebe a abychom se jen spolehli na to, co říkají tzv. experti. Abychom věřili. Podobně jako ve středověku byli lidé vyzýváni, aby nečetli Bibli sami, nýbrž aby se spolehli na výklad odborníků, tedy kněží.
Pokud se ukáže, že "experti" v nějaké otázce nejsou zajedno, máme se prý řídit tím, kteří jsou v přesile. To je argument "konsensem". Ale přírodní zákony nejsou jako daňové zákony - nedá se o nich rozhodovat hlasováním. Nemluvě o tom, že tento tzv. Konsensus nebyl u globálního oteplování seriozně prokázán. [1]
Pokud se někdo odmítá řídit slovy expertů a požaduje předložení důkazů, je odmítnut s poukazem na "princip předběžné opatrnosti". Ten byl přijat na Summitu Země 1992 v Rio de Janeiro. "Tam kde hrozí vážné či nevratné škody, nesmí být nedostatek vědecké jistoty používán jako důvod pro odkládání nákladově efektivních opatření k zabránění poškození životního prostředí." Překlad: Na hledání důkazů není čas, pak by prý už mohlo být pozdě. To je ovšem odklon od politiky založené na vědě a na důkazech. Dříve se "opatrnost" chápala opačně - jako princip dvakrát měř, jednou řež. [2]
Argumentaci názorem autority, názorem přesily nebo poukaz na princip předběžné opatrnosti racionální skeptik přijmout nemůže. Tyto argumenty do vědy nepatří. Ve skutečnosti nejde o žádné argumenty, ale jen o demagogické řečnické figury. Přesně je popsal už Karel Čapek ve spise "Dvanáctero figur zápasu perem čili Příručka písemné polemiky". [3]
Wikipedia výstižně definuje: „Kritické myšlení, kritický postoj nebo také kritičnost (z řeckého krinein, rozlišovat, posuzovat) znamená schopnost nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení, nepřebírat naivně tradované názory, nýbrž dokázat zaujmout odstup a vytvořit si vlastní názor.“ Nikoli tedy "věřit autoritám". [4]
Kdo má kritické myšlení, nemůže tedy akceptovat argumentaci názorem většiny. Skeptic’s Dictionary v hesle „Ad Populum Fallacy“ varuje: „Na pravdivost nějakého tvrzení nemá vliv kolik lidí tomu věří. I padesát milionů lidí se může mýlit. Ve skutečnosti miliony lidí se už mýlily mnohokrát. Například se věřilo, že Země je deska. Nebo že hvězdy jsou světlo, které sem svítí skrze dírky v nebi.“ [5]
Argumentum ad verecundiam je argumentace autoritou. Tento argument je neplatný, pokud jde o falešnou autoritu. Klimatický panel OSN není autorita, protože opakovaně mystifikoval veřejnost a jde o organizaci politickou, ne vědeckou. Viz aféry Glaciergate, Climategate, hokejkový graf, Muir-Woodovy katastrofy, Amazongate a další mystifikace.
Klimatický alarmismus splňuje Popperovu definici pseudovědy. Dělá totiž věštby tak mlhavé, aby se nedaly vyvrátit. Například říká, že globální oteplování může vést k oteplení i k ochlazení. Za potvrzení teorie se prohlašuje každé počasí - ať je příliš mokro či příliš sucho. [6]
Ke skepticismu patří, že břemeno důkazu nese ten, kdo přichází s extrémním novým tvrzením. Po miliardy let se klima měnilo z přirozených důvodů. Pokud někdo tvrdí, že dnes už to neplatí, musí to dokázat. To se dosud nestalo. Klimaskeptici nepopírají změny klimatu, jen čekají, až někdo dokáže, že nejsou převážně přirozené.
Kodaňská výzva skeptiků (2009): “Klimatologická věda je ve fázi objevování své neznalosti. Čím více se učíme o tomto komplexním oboru, tím více zjišťujeme, jak málo toho víme. Výzkum není uzavřen…. Vyzýváme zastánce hypotézy o nebezpečné lidmi zaviněné změně, aby dokázali, že… lidské emise CO2 a dalších skleníkových plynů mají nebezpečný vliv na klimatické změny… Dodnes takový důkaz nebyl předložen.“ (podepsán např. Petr Chýlek, český klimatolog, který emigroval do USA po roce 68). [7]
Occamova břitva je základní princip vědy. "Pluralitas non est ponenda sine necessitate." Zjednodušeně řečeno: Proč to vysvětlovat složitě a nově, když to jde vysvětlit jednoduše a postaru. Není důvod zavádět nové teorie pro věci, které se dají vysvětlit tradičně. Tuto zásadu alarmité porušují - ani se nezajímají, zda současné klima lze vysvětlit přirozeně, Sluncem. Jenom se ptají, zda by se to nedalo vysvětlit vlivem člověka. Ve skutečnosti ale po miliardy let klimatické změny byly způsobeny přirozenými příčinami. To je nulová hypotéza. A dokud někdo nedokáže opak, měli bychom se toho držet. [8]
Skeptik nemůže přebírat důvěřivě každé tvrzení, které mu padne pod ruku. Musí si ho ověřit a prověřit. Klimatický panel OSN ale zcela nekriticky přebírá cokoli, co se hodí do alarmistického obrazu světa. Fámu o roztátí Himalájů do roku 2035 převzali vědci bez ověření od ekoaktivistů WWF, kteří to měli od novinářů. Citizen Audit spočítal, že celou třetinu zdrojů IPCC tvoří zdroje nevědecké, tedy nerecenzované. Neprošly kontrolou. [9]
O nekritické důvěřivosti lze mluvit u lidí, kteří věří, že "nezávislé vyšetřování klimatology očistilo". Tato vyšetřování vedli sami lidé namočení do oněch skandálů a jejich kamarádi. Vyšetřovali sami sebe. Pokud věříte šetření, které vedou lidé v konfliktu zájmů, pak musíte být hodně důvěřiví. [10]
Max Planck kdysi řekl: "Ve vědě často nová pravda nevítězí tím, že by své oponenty osvítila světlem poznání, ale spíše tím, že její odpůrci časem vymřou. A na jejich místo přijde nová generace, která nemá předsudky." Proto i v klimatologii budeme muset nejspíše počkat, až alarmistická generace odejde. Lidé spojení s alarmismem neuznají chybu, protože by museli zavrhnout své celoživotní dílo. To se nikomu nechce. [11]
Pokud je někdo racionální skeptik, musí být skeptikem i v otázkách klimatu. Takovým lidem se říká klimaskeptik (climate skeptic). Nadávky do popíračů (denialist) jsou jen pomluvy. Klimaskeptici nepopírají, že se za poslední staletí oteplilo, nepopírají, že klima se měnilo a mění, nepopírají, že CO2 je skleníkový plyn. [12]
Reference:
[1] V.Kremlík Opravdu existuje konsensus 97% klimatologů?
[2] Rio Declaration on Environment and Development. Princip 15. (14.červen 1992)
[4] Heslo "Kritické myšlení". Wikipedia. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kritick%C3%A9_my%C5%A1len%C3%AD (29.prosince 2011)
[5] Skepdic.com
[6] V.Kremlík Co říká Popper o klimatickém alarmismu
[7] Kodaňská výzva (Copenhagen Climate Challenge, prosinec 2009)
[8] V.Kremlík. Bert Bolin, kmotr globálního oteplování
[10] V.Kremlík Skepticismus vs klimaskepticismus II
[11] V.Kremlík Co říká Kuhn o alarmistickém paradigmatu
[12] V.Kremlík Popírači klimatického holokaustu