Svensmarkova hypotéza podruhé potvrzena
Henrik Svensmark je ředitelem Střediska pro výzkum vztahů Slunce a klimatu při Dánském ústavu pro výzkum vesmíru v Kodani. V polovině 90.let přišel s hypotézou, že globální oblačnost se mění v závislosti na na kosmickém záření.
Vyšší sluneční aktivita znamená silnější sluneční vítr. Ten blokuje přísun kosmického záření na Zemi. Vlivem menšího záření prý vzniká méně chladivé nízké oblačnosti a tak se otepluje. Takto může Slunce měnit pozemské teploty, i když se sluneční konstanta (TSI) mění jen nepatrně.
Zastáncům AGW se tato hypotéza samozřejmě nehodí, protože snižuje úlohu uhlíku a vysvětluje oteplování přirozeně.
V roce 2007 byla však experimentálně potvrzena (experiment SKY). Nyní (2011) byla potvrzena podruhé a to experimentem na Aarhus Universitě v Dánsku. V obou případech experimentátoři zjistili, že v komoře napodobující atmosféru, dochází k vivem záření ke vzniku aerosolů (z těch pak vznikají mraky). V SKY byl měřen vliv přirozeného záření z vesmíru. V novém experimentu byl měřen vliv uměle vyvolaného záření.
Scientists at Aarhus University (AU) and the National Space Institute (DTU Space) show that particles from space create cloud cover. Aarhus University 16.května 2011 (Náš text je výtahem z tohoto shrnujícího článku)
Enghoff, M. B., J. O. P. Pedersen, U. I. Uggerhøj, S. M. Paling, and H. Svensmark (2011), Aerosol nucleation induced by a high energy particle beam, Geophys. Res. Lett., 38. (Studie, ve které badatelé prezentovali své výsledky. Členem týmu byl i H. Svensmark)