Rozhovor s V.Kremlíkem v časopise Xantypa

05.07.2012 00:44

https://www.xantypa.cz/archiv/cislo-7-8-12/1943-3/obsah-7-8/12  (Xantypa, červenec-srpen 2012)

https://www.xantypa.cz/vime-vice/1931-3/vitezslav-kremlik-

 

Máme se bát globálního oteplování? Klimatický panel OSN varuje, že oteplení přinese neúrody, hlad, války…
Je-li tomu tak, proč se teplým obdobím v dějinách říká klimatické optimum? A pokud jsou vyšší teploty a skleníková atmosféra pro rostliny tak špatné, proč je tedy pěstují zahrádkáři ve sklenících? Je to přesně naopak, než tvrdí OSN. Rostliny se oxidem uhličitým živí, říká se tomu fotosyntéza. Najděte si třeba výzkum Davida D. Zhanga z Hongkongu. Teplejší období znamenají lepší úrodu, a tím i méně válek. I během oteplování na konci 20. století satelity ukázaly, že probíhá tzv. global greening, to znamená, že vegetace je hustší, intenzivnější, prodloužilo se vegetační období.
Zapomínáme i na středověké optimum. Vrty v grónském ledovci ukazují, že v severských oblastech bylo ve středověku asi o jeden stupeň tepleji. Díky tomu mohlo být osídleno Grónsko. Když nastala malá doba ledová (14.–18. století), grónské osady zase zanikly. V období tzv. holocenního optima (6–3 tisíce let před Kristem) bylo ještě teplejší a vlhčí klima než ve středověku, v Grónsku byste naměřili až o dva stupně vyšší teploty než dnes. Šlo o přírodní katastrofu? Ne. Sahara tehdy byla zelená a pásla se tam stáda zvířat. Tu dobu připomínají skalní kresby v Tasílii. Problém představují spíš chladnější období. Výzkum americké ekonomky Emily Oster uvádí vlnu čarodějnických procesů v Evropě během 16. století právě do souvislosti s ochlazováním. I tehdejší učenci věřili, že klimatické změny jsou antropogenní, že za špatné počasí mohou lidé – čarodějnice. Lidé totiž nikdy nepokládali současné počasí za normální a z této pověrčivosti vychází i dnešní alarmismus.

Celý článek si přečtete v příštím čísle Xantypy...............