Rozhovor: Krize planety? Fake news (Parlamentní Listy, srpen 2019)
Je hořící Amazonský prales globálním problémem? Platí známé rčení, že jde o plíce planety?
Tato teze má tři drobné vady. Za prvé, nejvíce kyslíku vyrobí plankton v oceánu, nikoli Amazonie. Za druhé, amazonská džungle sice produkuje kvanta kyslíku, ale zase je sama spotřebuje. Takže jde o uzavřený cyklus. Za třetí, metafora kulhá – plíce kyslík nevyrábějí, ale spotřebovávají.
Jak se dívat na postoj brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který odmítl finanční pomoc od států G7? Prý se obává vměšování cizích států do brazilských záležitostí.
Dárek zdarma v politice neexistuje. Ona ta finanční pomoc obvykle nepřichází jen tak. Obvykle se po příjemci vyžaduje, aby dodržoval určité podmínky – které jsou spíše v zájmu dárce než příjemce. Viděli jsme to kdysi na „pomoci“ od Mezinárodního měnového fondu.
Jak závažný je problém amazonského pralesa? Letos je požárů v této oblasti o 80 % více než loni, ale vyvstala nouzová situace skutečně tak náhle, nebo je prales sužován požáry a nelegálním kácením již delší dobu?
Podle NASA nebo podle databáze Globalfiredata.org letošní požáry nijak nevybočují z průměrů za posledních 20 let. Jsou sice větší než vloni, ale to byl mimořádně slabý rok. Dobrá zpráva je, že kácení tamní džungle po roce 2005 dramaticky pokleslo. Takže ta „krize“, které jsou plné noviny, je jen další „fake news“ z dezinformačních médií.
Jak hodnotíte počin amerického herce Leonarda Di Capria, který do boje za záchranu amazonského deštného pralesa vložil 5 milionů dolarů ze své kapsy?
Leonardo je skvělý herec, umí předstírat emoce a vytvářet iluze. Tento důraz na city a zdání něčeho, co neexistuje – to není nezbytně záruka schopnosti racionálního práce s informacemi.
Když už jsme u celebrit, na konci července se na Sicílii konalo dostaveníčko známých osobností, které se na tzv. Google campu radily o tom, jak zachránit klima. Mezi hosty byl nejen Di Caprio, ale také třeba princ Harry nebo Barack Obama. Mnoho z nich ovšem na konferenci přiletělo soukromými tryskáči. O čem to vypovídá?
Vypovídá to o tom, že environmentalismus dávno není žádný hippies underground. Stala se z toho ideologie vládnoucí vrstvy. Ideologie bankéřů, celebrit, miliardářů, byrokratů a královských rodin. Opatření, která prosazují, budou zdražovat energii a potraviny poddaným – ale novodobých feudálů se nedotknou.
Podle online mapy požárů FIRMS, kterou provozuje NASA, je sice v Amazonii míst, kde hoří, opravdu hodně, ale například jih afrického kontinentu je ohněm stižen mnohem hůře. Server Bloomberg uvádí, že v DR Kongo a v sousední Angole bylo ve dnech 22. a 23. srpna zjištěno na 10 tisíc různých ohnisek požárů, kdežto v Brazílii pětkrát méně. Je tedy Afrika méně důležitá? Proč se pozornost médií upírá k Amazonii?
Z Brazílie liberální média udělala exemplární případ, protože tam vládne konzervativec Bolsonaro, jakýsi brazilský Trump. Záminka, jak ho svrhnout nebo aspoň skřípnout. Navíc je zapotřebí rozdmýchat paniku před blížící se klima konferencí, na kterou se plaví ta švédská holčička s tatínkem na milionářské jachtě.
S potenciálním řešením problému pralesa v Amazonii přispěchalo Finsko. Prý by EU měla zakázat dovoz brazilského hovězího. Tamní farmáři totiž úmyslně prales vypalují, aby získali nové pozemky pro pastviny. Brazílie je největším vývozcem hovězího na světě. Váš komentář?
Evropským zemědělcům se hodí jakýkoli argument, aby se zbavili konkurence legendárního hovězího z Latinské Ameriky. To není žádné překvapení. Mně se ohromně líbilo, co řekl president Bolsonaro, když Merkelové odsekl, ať si svoje peníze nechá a použije je na zalesnění Německa. Možná by němečtí Zelení si měli tohle dát do programu – obnovit velký teutonský prales.
Co si máme vzít z katastrofy na Sibiři? V srpnu prý hořelo území o velikosti Belgie a požáry není možné zkrotit lidskou silou. Podle odhadů ruských odborníků navíc do atmosféry unikly miliony tun skleníkových plynů.
To je novinařina na úrovni třetí cenové skupiny. Proč novináři neuvádějí žádné srovnání s rozsahem požárů v jiných letech? Jenom ukázat obrázek požáru, to je jen hra na city. Takové věci se bohužel dějí odjakživa.
Jsou podobné případy skutečně četnější v poslední době, nebo jde o uměle vyvolanou hysterii a takové věci se dějí pravidelně a pořád?
Gigantický rozsah požárů v chudých rozvojových zemích je krásná ukázka toho, jak to kdysi vypadalo i v Evropě. Změnilo se to teprve díky zavedení profesionálních hasičských sborů a lesní správy, která z lesů odstraňuje uschlé stromy. Díky tomu ve 20. století rozsah lesních požárů klesl třeba v USA nebo ve Skandinávii o 90 %. Viz výzkumy Tuomo Wallenia a dalších vědců.
Ptal se Marek Korejs, Parlamentní Listy, 30.8.2019