Klementinum: Vliv městského tepelného ostrova
(Navazuji na předchozí článek o Klementinu zde)
V desítiletí kolem roku 1800 bylo v Praze na Klementinu asi o 1°C chladněji než v první dekádě 21.století. Avšak kolik z tohoto oteplení je jen zkreslující vliv městského tepelného ostrova? Poslyšme co o tom říká odborná literatura.
Brázdil, Budíková. An urban bias in air temperature fluctuations at the Klementinum, Prague, The Czech Republic.
Atmospheric Environment 33 (1999) (pdf)
(Takto se vyvíjelo v Praze zkreslení kvůli městskému tepelnému efektu. V různých ročních obdobích je to ale různé. Nejsilnější je zkreslení v zimě. Pročpak asi? Nejspíše proto, že v zimě lidé topí - ať už v kamnech nebo ústředním topením. A to je přesně to, co v globálním oteplení vidíme - nejsilnější je globální oteplení v zimním období. Což je konsistentní s UHI)
Citace (str. 4214-15):
"V předchozí studii (Brázdil 1993) jsme zkreslující oteplení v Klementinu v důsledku růstu UHI odhadovali od počátku století cca do roku 1940 na 0,07°C - 0,08°C za 10 let. Přičemž poté došlo k zvýšení na asi 0,1°C za desetiletí. V této studii odhadujeme hodnoty oteplení o něco nižší."
"Oteplení vlivem UHI je nejvýraznější v zimě a na jaře (0,06°C za deset let) a podobné je na podzim i za celý rok (0,05°C za deset let) a nejmenší v létě (0,01°C za deset let)."
"Intenzifikace vlivu pražského městského tepelného ostrova (UHI) je evidentní i v extrémech denních teplot (Brázdil a kol. 1994). V ročních průměrech denních maxim vidíme v letech 1961-1990 trend 0,34°C za 10 let na Klementinu... zatímco v České republice jako celku je to 0,19°C za deset let."
Pro srovnání:
"Kukla a kol. (1986) odhadl intenzifikaci vlivu městského tepelného ostrova v Severní Americe v letech 1941 a 1980 na v průměru 0,12°C za deset let a cituje jiné autory, kteří uvádějí oteplení v rozsahu 0,0 - 0,42°C za deset let."
"Böhm (1979) uvádí k intenzifikaci UHI ve Vídni, že počet obyvatel v letech 1952 a 1976 zůstal prakticky beze změn, zastavěná plocha se rozrostla o 8%, avšak celková spotřeba energie stoupla o 150%."
Komentář Klimaskeptik.cz:
Jestliže ve 20.století jsou data z Klementina zkreslena tempem cca 0,05°C za deset let či více (tj. 0,1°C za dvacet let a více), je jistě zcela v mezích možností očekávat, že za 200 let od roku 1800 celkový vliv UHI může být 0,5°C. Zbývající půl stupeň můžeme přičíst vlivu sluneční aktivity, která se za 200 let rekordně zvýšila.
Žádná hokejka ve Střední Evropě. Pokud chce český zástupce IPCC pan Metelka z ČHMÚ polemizovat s tvrzením, že valná část oteplení za posledních 200 let v Praze je vliv UHI a že po jeho odečtení a odečtení vlivu Slunce vyjde oteplení zanedbatelné, pak mu přeji hodně štěstí.
Možná by nebylo od věci, aby se LM omluvil za svůj neprofesionální článek na Sisyfovi (zde). Nevím jestli klimaskeptici jsou diletanti, nedouci či denialisti, ale aspoň si umí najít odbornou literaturu a umí číst. Na to člověku stačí základní škola.
(Za tip děkuji p. Vanovčanovi, blog)